Jednotky a veličiny používané při práci s přírodním kamenem – vysvětleno polopatě

Rozuměli jste všemu v předchozí větě? Dokážete si představit, o jaké množství materiálu se jedná? Pokud ne, nic si z toho nedělejte. Po přečtení tohoto článku budete vědět nejen, co je to kubík a co která veličina znamená, ale také budete znát i jednotky, které se nejvíc používají při práci s přírodním kamenem, nebo při práci na zahradě a kolem domu vůbec.

Taky vás už nezaskočí zahradník, kameník nebo obsluha ve stavebninách, když na vás vyhrknou podobné souvětí plné slov, u kterých spíš jen tušíte, co přesně představují. Budete prostě jednou provždy v obraze.

Jaké veličiny a jednotky u práce s kameny zjišťujeme nejčastěji a proč?

Asi si ještě ze školy pamatujete tzv. soustavu SI, tedy mezinárodně domluvenou soustavu, kterou tvoří sedm základních jednotek různých fyzikálních veličin. Nebojte se, my se je teď nebudeme znovu učit – z těch sedmi základních nás bude zajímat především hmotnost a délka. Tyto dvě nám ale stačit nebudou a vypůjčíme si proto ještě pár veličin z geometrie. Kterých?

Při plánování dláždění cesty, chodníku nebo terasy z kamene, případně pokud se chystáte použít nějaký kamenný obklad, zjišťujete pouze plošné rozměry prostoru, který se chystáte pokrýt kamenem, a zjišťujete tedy velikost dvojrozměrného prostoru – počítáte obsah.

Když naopak budujete něco, co bude mít krom délky a šířky i nějakou hloubku, plánujete tedy stavět třeba zídku nebo vysypat nějakou skalku, či bezúdržbovou plochu kamenem, zjišťujete kromě délky a šířky také hloubku, tedy velikost trojrozměrného prostoru – potom počítáte objem.

Nejpoužívanější veličiny, jejich jednotky a alternativní názvy

Dobře, tohle bylo snadné. Teď víte, kdy a proč počítáte obsah a kdy objem. Ještě si řekneme něco bližšího o všech veličinách, se kterými pracujeme, ať máme jednou provždy lepší přehled v tom, co je co, jak vypadá běžný zápis nejtypičtějších jednotek atp.

Hmotnost

• U kamene ji měříme a udáváme většinou v tunách (t) nebo kilogramech (kg).
  • 1 t = 1 000 kg
  • 100 kg = tzv. metrák, určitě znáte třeba metrák brambor 😉
• Váha solitérních kamenů a většiny našeho kamenného sortimentu je nejčastěji uvedená v tunách, resp. v ceně za 1 t.
• U nás si ale můžete velkou část kamenného sortimentu odvézt i v menších a velmi praktických 25kg pytlích, už přednaplněných těmi nejoblíbenějšími kamennými drtěmi a oblázky, nebo si je nechat nasypat do Bigbagů, které unesou až 1,5 t materiálu.
• Pokud přijedete s vlastním přívěsným vozíkem nebo nákladním autem, nakladače u nás na prodejně mají integrovanou váhu a kámen pro vás vážíme (téměř) za jízdy – neztratíte tak zbytečně ani minutu navíc.

Délka

• Délka je míra vzdálenosti mezi dvěma body nebo délka přímky mezi nimi a měříme ji nejčastěji v metrech (m).
  • 1 m = 100 cm
• Například když měříme délku jedné strany prostoru, který se chystáme zadláždit nebo obložit kamenem.
• Délku stran prostoru nebo objektu musíte znát vždy, ať už se chystáte vypočítat obsah, nebo objem.

Obsah

• Obsah je měřítkem plochy, kterou zabírá nějaký dvojrozměrný tvar a udává se v tzv. čtverečních jednotkách, nejčastěji v metrech čtverečních (m²) nebo čtverečních centimetrech (cm²).
  • 1 m² = 1 m x 1 m
• Obsah nás zajímá při zaměřování plochy, kterou budeme dláždit kamenem, nebo při obkládání zdi. Vždy potřebujeme znát nejprve délku stran a podle konkrétního tvaru potom z těchto údajů vypočítat celkový obsah.
• Při práci s kamenem se hodí nejčastěji vzoreček pro výpočet obsahu (S) obdélníku:
  • S = a × b (obsah = délka jedné strany x délka druhé strany)

Objem

• Objem je měřítkem prostoru, který zaujímá těleso nebo objekt ve trojrozměrném prostoru a udává se v tzv. krychlových jednotkách, jako např. krychlové metry (m³).
  • 1 m³ = 1 m x 1 m x 1 m
  • 1 m³ = 1 000 l
  • 1 m³ = tzv. kubík, nejčastěji znáte asi kubík betonu.
• Kubík si tak můžete představit jako krychli v prostoru o stranách délky 1 m.
• V praxi objem počítáme, když například plánujeme stavět zídku nebo vysypat nějakou skalku či bezúdržbovou plochu kamenem. Změříte si délku tří stran daného prostoru a vypočítáte si z toho objem kamene, který potřebujete k vyplnění prostoru.
• Pro tyto trojrozměrné objekty používáme obvykle vzoreček pro výpočet objemu (V) kvádru:
  • V = a × b × c (délka jedné strany x délka druhé strany x délka třetí strany)

Obrázek vydá za tisíc slov – zkusil jsem pro vás připravit vizuální porovnání všech základních veličin a jednotek, které potřebujeme při práci s přírodním kamenem.

Kubík není tuna a naopak

Hodně zažitý omyl je, že když má prostor, který potřebuji vysypat nebo vyskládat kamenem, objem jeden kubík, budete na to potřebovat přibližně 1 tunu kamene, že? Asi tušíte, že ne, a to ani zdaleka.

Kubík, resp. 1 m³, je jednotka objemu, ne hmotnosti (!), a proto je nelze takto jednoduše zaměňovat. Je sice pravda, že třeba 1 l vody váží přibližně 1 kg, vy ale nebudete výkop zalévat vodou 🙂 Převodní vztah je tady trošku jiný a také musíte vzít v potaz vlastnosti konkrétního druhu a velikost kamene.

Tak jak je to s tím kubíkem a jde to vůbec převádět?

Kolik je teda potřeba tun kamene na jeden kubík? Záleží hlavně:

• na druhu kamene (každý má jinou tzv. hustotu – její jednotkou je kilogram na metr krychlový (kg/m³),
• na velikosti kamene (čím větší kusy, tím větší „vzduchové mezery“ zůstávají v prostoru),
• na tvaru jednotlivých kusů (kulaté oblázky kolem sebe nevyhnutelně nechají spoustu volného místa, např. v porovnání s ostrým lomovým kamenem, který do sebe tvarově lépe zapadne a vyplní prostor efektivněji).

Nebojte se, naštěstí to jde celé zjednodušit a nemusíte si pamatovat ani hledat, jakou má který kámen hustotu, váhu, tvar atp. Pokud nepotřebujete přesný výsledek a bavíme se o nejběžnějších kamenných drtích od velikosti 4/8 mm až po cca 32/63 mm, můžete počítat s koeficientem od 1,4 tuny/m³ až po přibližně 1,7 tuny/m³. U lomového kamene větších velikostí a solitérů potom počítáme dokonce ještě s větším číslem.

Průměrně, a bude to opravdu jen hrubý odhad, se tedy dá, třeba u štěrku, vynásobit potřebný objem číslem 1,6. Takže se dá říct, že na 1 m³ budete průměrně potřebovat přibližně 1,6 tuny štěrku.

Je ale lepší vědět přesně, jaký kámen budete používat a jak, a teprve podle toho výpočet adekvátně upravit. Výpočet si můžete zkusit udělat sami přímo u sortimentu na našem webu, pomocí kalkulačky, kterou najdete u většiny sortimentu.

Můžete ale také přijet přímo k nám na prodejnu s vlastním nákresem nebo už s vypočteným objemem a my výpočet uděláme za vás přímo na místě, podle toho, jaký kámen si vyberete.

Co z toho plyne?

Tento článek byl trošku víc teoretický, ale byla to tak trochu nezbytná příprava k budoucímu článku s názvem Měření a zaměřování při práci s přírodním kamenem – vysvětleno polopatě, kde se dozvíte, jak v praxi rychle a efektivně zaměřit ty nejběžnější realizace z kamene.

Zdá se vám to i tak složité a raději byste nechali vše na někom jiném? Realizaci můžete svěřit odborníkům hned od startu, včetně zaměření. Určitě neuděláte chybu, když si vyberete některou z námi prověřených firem.

Pokud se do práce s kamenem chystáte pustit sami a nebudete si čímkoliv jistí, nebo budete chtít poradit s výběrem kamene – vezměte svoje plány nebo výkres s sebou a přijeďte se podívat k nám na prodejnu – mrkneme se na to společně 😉